Na pubertu neexistuje žádný návod. Je to období, ve kterém dítě prochází velkými fyzickými, hormonálními a psychickými změnami. Musí se přežít, i když mnohdy s děsivými momenty bezmocných rodičů, jejichž dítě se změnilo z roztomilého stvoření v odmlouvajícího démona. Proto přinášíme tipy, jak s pubertou zkusit zabojovat.
Buďte trpěliví
Když vidíte, že vaše dítě řeší každou drobnost, hlasitě se projevuje a vše komentuje, ignorujte ho. Často totiž nechce slyšet váš názor, a když ho náhodou řeknete, myslí si, že jste z pravěku. Nesnažte se získat si silou jeho pozornost, až bude chtít, přijde sám. Když už se to stane a začne s vámi mluvit, tak toho využijte a poslechněte si, co má na srdci.
Nechte si svůj názor pro sebe
Dělá váš puberťák ze všeho nafouknutou bublinu a myslí si, že je konec světa? Vy moc dobře víte, že to tak není, jenže on to tak cítí. Svůj názor však neříkejte, naštval by se nebo utekl do pokoje a už s vámi nemluvil. V těchto situacích musíte zapojit dostatek empatie a vycítit, kdy si můžete dovolit dávat názor najevo a kdy ne. Nechcete přece, aby se uzavřel do sebe a dalších několik měsíců nepromluvil ani slovo.
Urážení rodičů
Většina dětí výrazy jako dinosaurus nebo stará škola nemyslí vážně. Puberta je období vzdoru, získávají svůj pohled na svět, mění se a s tím i jejich potřeby a názory. Často ale šlápnou vedle, to bychom jim však neměli dávat za zlé. Na druhou stranu děti musejí znát hranice, které by neměly překročit ani při sebevětší zlosti.
Co chtějí děti v pubertě?
Potřebují vědět, že za nimi stojíte a věříte v jejich sny. Nezpochybňujte proto jejich touhy nebo přání, nesmějte se jim a rozhodně je neshazujte. Při komunikaci nastavte pravidla, podle kterých se budou obě strany řídit. Vynechte příkazy či zákazy, tím nic nezískáte. Autoritu si u puberťáků nemůžete vynutit, musíte být naopak tolerantní k častým změnám nálad, jejichž nejčastější příznak je třískání dveřmi, pláč nebo řev.
Zkuste pubertu přežít
Je to bouřlivé období plné vzdorů, změn a vypjatých momentů. Můžete se cítit v koncích, ale zkuste si vzpomenout na svoji pubertu, která také určitě nebyla bez chyb. Je velká pravděpodobnost, že se váš puberťák dostane do nějakého průšvihu a vy s tím nic neuděláte. Musí přijmout důsledky svých činů a zkusit si, jaké to je mít za něco zodpovědnost.
Jaké jsou vaše rady a tipy pro lepší komunikaci s teenagerem?
