Letošní rok je pro celou světovou společnost obdobím, kdy se musíme stavět do pozic, na které nejsme zvyklí. To například pociťují i ženy a slečny, které se starají o domácnost a mimo všech běžných povinností navíc přichází i celodenní pobyt dětí doma a potřeba hlídat je a zařídit kvalitní domácí učení. Dáme vám pár rad, jak vám s tím pomoci a získat ze situace maximum.
Malým dětem často stačí jen malá motivace
Každé dítě je jiné, stejně jako každý rodič a od toho se odvíjí i vztah mezi nimi. Některé děti jsou zlatíčka, která poslechnou každý příkaz přesně do puntíku. Jiná své rodiny milují, ale neposlechnou je „ani za boha“.
Často tento vztah určují především první roky života, kdy si děti okolo šestého roku začínají poprvé uvědomovat pojem autorit, jako jsou rodiče, učitelé, či trenéři a instruktoři a je potřeba je v těchto letech vést k tomu, aby je dokázali respektovat.
Domácí učení pro děti v těchto ročnících je navíc o to složitější, že nejmenší děti si bez asistence dospělého bohužel nedokáží poradit. Je rozdíl mezi deváťákem, kterého od učení a informací dělí jen lenost, nebo od druháka, který si počítání a čtení sám zkrátka nedokáže vysvětlit.
Jako rodiče se proto snažte v dětech vzbudit pravidelný zájem o učení a napomáhejte jim přitom. Nemusíte nutně vést každý jejich mini krůček. Naslouchání dítěti při čtení můžete spojit s běžnými domácími pracemi a zabít tak dvě mouchy jednou ranou.
Větší děti dokáží klást odpor, ale matka jste tady vy!
Pak přichází ta složitější věc, a to jsou děti na druhých stupních základních škol, které se prostě učit nechtějí. Jsou to roky toho nejhoršího pubertálního vývoje, který s nimi takříkajíc mlátí o stěny a zároveň mají pocit, že vy jako rodič myslíte vše absolutně špatně.
Pravdou je, že v téhle životní etapě často nezbývá nic jiného než se svým pubertálním potomkem prostě vést otevřenou válku. Donutit jej k učení, i když tráví běžný čas ve škole je obtížné a teď je to skoro nemožné. Nezbývá tak nic jiného, než je namísto klidné motivace do učení prostě dotlačit takovými prostředky, které dříve vadily i nám.
Tím nejjednodušším je zkrátka zabavení všeho, co nepotřebují. Až splněné povinnosti jim navrátí do ruky například mobilní telefon nebo přístup k PC. Nějakou dobu se připravte na to, že budou stávkovat, ale ono je to časem přejde.
Budiž nám jako matkám alespoň přáno v tom, že se jedná opravdu o krátkou etapu dětského života. Většina dětí a mládeže ke konci studia na základní škole a během studia na střední už ví, proč do školy chodí. Proto se i bez našeho výrazného nátlaku snaží studiem procházet. Bohužel to není pravidlo, ale je s nimi rozhodně více k hnutí než s těmi největšími puberťáky. Hodně štěstí a pevné nervy!
Tip: Nenechte se zahnat do kouta a začněte meditovat.
